sametové pohlazení

Koupelna už dávno není místem, kde mohou vstupovat jen některé vyvolené materiály, jako třeba keramika, sklo či akrylát. Díky vyspělým technologickým procesům se dnes součástí vybavení koupelen může stát i jinak na zvýšenou vlhkost citlivé dřevo. Trend odstartovaly dřevěné podlahy a obklady z teaku či wenge, ke kterým zanedlouho přibyla dřevěná sanita.

Každý, kdo měl možnost vyzkoušet, potvrdí, že relaxace ve vaně se sametově hebkým povrchem je skutečným požitkem. Oproti smaltu a akrylátu má dřevo navíc nespornou výhodu v tom, že je hřejivé už na první dotek. Povrch je bez potřeby jakékoli přídavné úpravy přirozeně protiskluzový a díky minimální tepelné vodivosti zůstává voda v lázni dlouho teplá.

Jak je ale možné, že materiálu dlouhodobý kontakt s vodou neškodí? Na tuto otázku bychom u výrobců dostali poměrně složitou odpověď. Dřevěná sanita je totiž výsledkem dlouhodobého procesu, při kterém materiál prochází dvouletou aklimatizací a následně vysušením na požadovaných osm procent. Dřevo je dále opatřeny vysoce kvalitním uzavíracím nátěrem, který maximálně zabraňuje vzlínání vlhkosti a snižuje změnu jeho vlastností. Nedílnou součástí výsledného produktu je ocelová obruč, dětská postel www.babynabytek.cz/detske-postele-k85/ konstrukci stěhuje do té míry, aby zůstala dostatečně flexibilní a mohla mírně měnit rozměry. Jednotlivé desky jsou k sobě lepené pod tlakem pomocí biologicky odbouratelných, varu odolných pryskyřičné glejidiel. Vana nebo umyvadlo jsou dále naimpregnované přírodním voskem se speciálním prostředkem proti modrání a hnilobě a nakonec ošetřené ještě směsí bezbarvých tvrdých voskových olejů na rostlinné bázi či certifikovaným lakem.

Ačkoli se to nemusí zdát, údržba dřevěné sanity je skutečně nenáročná a nijak výrazně se neliší od běžných postupů. Jemný povrch se snadno udržuje a je navíc velmi hygienický. Zárodky bakterií totiž díky antiseptickému působení ihned umírají. Olej je třeba obnovit zhruba jednou do roka, každých deset let nakonec hygienický uzavírací nátěr. Životnost dřevěných van a umyvadel se počítá v řádech desítek let. Pokud bychom náhodou materiál poškodili, jeho obnova je na rozdíl od akrylátu bezproblémová. Dřevěná sanita vynikne v interiérech v rustikálním či cottage stylu, některé typy se však výborně hodí i do moderních koupelen. Vany se zásadně vyrábějí na míru, a tak je lze dokonale sladit s ostatním vybavením. Kromě takzvaných kádí existuje ještě luxusnější varianta, kdy vana působí jako jeden celistvý kus dřeva. K výrobě dřevěné sanity se používá cedr, mahagon, třešeň, ořech, teak či wenge, pro přepady a obruče nakonec různé druhy kovu. Kadov vany mohou mít zúžený, kulatý, oválný i atypický tvar. Opravdoví labužníci mohou vybavit svou vanu nejrůznějšími ergonomickými prvky, jako jsou křížové nebo nožní opěrky či dokonce masážním systémem. Foto: Sapeka a Bego